Gramatické chyby při tvorbě chatbotů #1

Snad každý rok se v online světě objevují chytří pomocníci, kteří nám ochotně a neúnavně pomáhají s psaným textem. Jeden překládá, další hledá gramatické chyby a jiný zvládne ošéfovat i stylistiku. A jako lingvistka jim rozhodně fandím, protože bezchybnost je, podle mě, znakem kvalitního textu. Není ale úplně ideální se na tyto vychytávky spoléhat 100%, cit pro jazyk zatím žádná vychytávka nahradit nedokáže. Dneska se proto spolu mrkneme na to, kam (ne)sázet čárky, aby dávaly smysl.

Úplně na začátek si neodpustím zopakovat svoji mantru: chyby dělá každý, i my češtináři. Není potřeba někoho hejtovat nebo se za chyby hluboce stydět. Důležitější je se z nich poučit a příště se jich vyvarovat. Takže no stress, od toho je tu Internetová jazyková příručka, Pravidla českého pravopisu nebo i samotný Ústav pro jazyk český a jeho jazyková poradna.

Čárka sem, čárka tam…

Vybrala jsem několik případů, které se často opakovaly v našich virtuálních asistentech.
Začneme starým dobrým nebo:

Ve škole jsme se naučili, že před spojkou nebo se nepíše čárka. Na druhém stupni ale přišel češtinář nebo češtinářka s tím, že existují případy, kdy si i bezčárkové nebo svou čárku zaslouží a v hlavách mnoha z nás tato informace způsobila interpunkční guláš. Pravidlo, které potřebujeme znát a úplně postačí pro 99 % běžných textů zní: Dáváme (někomu) na výběr ze dvou a více možností nebo mu klademe podmínku?

💡 Dáváme-li někomu na výběr z možností a bavíme se tedy o souřadnosti (všechny položky jsou na stejné úrovni = můžeme libovolně zaměnit jejich pořadí), například takto: „klikněte sem nebo použijte mobilní aplikaci“ nebo „vyberte si modrou nebo červenou“, čárku před nebo nepíšeme.

💡 Čárku píšeme jedině v situaci, kdy má spojka nebo funkci vylučovací. Pokud by se vyskytla věta, ve které klademe nějakou podmínku (musíš něco udělat, jinak se stane něco, co si pravděpodobně nepřeješ), budeme před nebo čárku psát, např. „přidej, nebo ti ujede autobus“ nebo „podepiš to, nebo poneseš následky“. 

Dalo by se namítnout, že i ve druhém případě můžeme jednotlivé části souvětí zaměnit, ale jistě taky cítíte určitou kostrbatost, která vyžaduje vyšší míru zapojení jazykové představivosti, aby čtenář správně pochopil, co se básník snaží říct (“Ujede ti autobus nebo přidej”). Navíc přicházíme o onu podmínkovost.

Prosím se sice tváří jako ustálená floskule, kterou vkládáme libovolně na různé pozice ve větě jako vyjádření zdvořilosti, nicméně je to obrat s vlastní větnou platností. Ve chvíli, kdy do věty vložíme prosím, stává se z věty věta složená a prosím by mělo být odděleno čárkami. Jedná se totiž o samostatnou větu (kdo co – já, dělám co – prosím, a chceme-li to dotáhnout valenčně, tak prosím pravděpodobně vás). Podle jazykové příručky není oddělování čárkami nezbytně nutné právě kvůli té částečné obsahové vyprázdněnosti. Ať už se rozhodneme prosím čárkami oddělovat nebo ne, je vhodné, abychom to drželi jednotně v celém textu, potažmo komunikaci. A jestli do toho chceme opravdu šlápnout, můžeme prosím přizpůsobit osobě, ve které text píšeme, např. “Udržujte, prosíme, všude pořádek.” vs. “Udržujte prosím všude pořádek.” I když to samozřejmě není nutností, dáváme tím najevo, že nad textem přemýšlíme a záleží nám na tom, co sdělujeme.

A jako perlu na závěr si nechávám interpunkci a emotikony. Na sociálních sítích, v newsletterech, ale i textech našich chatbotů jich najdeme požehnaně. A protože se jedná o poměrně mladý fenomén, který z krátkých textových zpráv pronikl poměrně rychle do o několik úrovní vyšších forem komunikace, není ještě užití zakotveno pevně v příručkách. Existuje ale pomalu se formující úzus mezi copywritery a dalšími “textaři”, který říká toto:

1. Emotikon či piktogram nahrazuje slovo, např.:

“Ty jsi ale 🐈‍⬛, můžu tě pozvat na drink?”

Tedy kočku či kocoura zastupuje obrázek. V takovém případě se bude symbol chovat stejně jako slovo a interpunkce taky, bude tedy za kočkou/kocourem.

2. Symbol doplňuje sdělení, např.:

“Nabízíme Vám exkluzivní slevy. 🙂”

Tečka (nebo jiná interpunkce) bude před smajlíkem.

3. Smajlík nebo piktogram má zvýraznit sdělení, např.:

“✅ Jedinečná nabídka, jen dnes! ✅” nebo “❗ Pozor, ❗ už dnes na webu”

Pamatujme na to, že:

❗Za symbol patří mezera. 😉 

❗Emotikony nenahrazují interpunkci:

“Chceš mě naštvat 😒”

Jednoduše nemůžeme rozlišit, jestli je to konstatování nebo otázka, jediné, co můžeme říct s jistotou je, že mluvčí už stejně asi naštvaný je.

V konečném důsledku je hlavním cílem emotikon hlavně oživit text, odlehčit, pobavit a vyjádřit emoce, proto jestli je někde na místě, aby grammar nazzis přimhouřili oko a možná si i sundali brýle a koukali na chvilku jinam, je to právě u použití emotikon v textu. Jedná se o grafický prvek, a tak je asi důležitější to, jak text působí jako celek než svazující pravidla, která se vlastně zatím jen vznáší někde v gramatickém vakuu… 🙃