Čeština je bez debat jedním z nejsložitějších jazyků světa. Vyznat se v jejích pravidlech nám obvykle trvá celou základku. A střední školu. A někdy se může zdát, že je gramatika jazyka pořád dost matoucí. Myslet na všechno je jako tančit po minovém poli. Sama čeština má totiž mnoho specifik a k tomu se navíc přidávají pravidla platná mezinárodně. Například zápis procent a zkratek.
A i tentokrát zopakuji svoji mantru: nebojte se, chyby dělá každý, i my češtináři. Není potřeba kvůli nim sobě nebo někomu jinému sypat popel na hlavu. Důležitější je se z chyb poučit a příště se jim vyhnout. Vždycky máte po ruce (nebo spíš po myši, ha ha) Internetovou jazykovou příručku. Pokud volíte raději offline materiály, jsou tu Pravidla českého pravopisu nebo i samotný Ústav pro jazyk český a jeho jazyková poradna.
Jak na ta procenta
Stačí prostě zmáčknout Shift a klávesu se značkou %, a je to… Nebo ne? Je v tom háček. Rozdíl totiž dělá nenápadná a zdánlivě bezvýznamná mezera. Pokud je přítomna, čteme číslo se znakem pro procento jako základní číslovku a procenta skloňujeme jako podstatné jméno.
Například:
- 50 % lidí neví, jak zapisovat procenta = padesát procent lidí neví, jak zapisovat procenta
- Chatboti pomáhají s 80 % odpovědí na nejčastější dotazy = Chatboti pomáhají s osmdesáti procenty odpovědí na nejčastější dotazy
A teď přichází ten chyták. Pokud mezera mezi číslem a % není, stává se z téhle dvojky složený výraz a navíc přídavné jméno nebo příslovce! Takže čteme dohromady.
Například:
- Moje šance na včasný příchod jsou asi 10% = Moje šance na včasný příchod jsou asi desetiprocentní
- …ale zítra přijdu 100% = ale zítra přijdu stoprocentně (příslovce)
Častou chybou kreativců všech druhů je, že v zájmu šetření místem mezeru vynechávají bez ohledu na to, co chtějí sdělit. A případ, který skutečně polechtá bránici nejednoho češtináře, je toto: 12ti procentní nebo dokonce 12ti %. A ano, jsou to případy odpozorovány ve skutečné copy divočině.
Koruny a další zkratky
I zde platí “mezerové” pravidlo. Pokud zapíšeme zkratku bez mezery, tvoříme přídavné jméno
nebo příslovce.
Například: Ledňák za 15 Kč = Ledňák za patnáct korun českých vs. 20Kč los = Dvacetikorunový los
Samostatný gramatický příběh pak mají koruny a vlastně i další měny, ať už je zapisujeme zkratkou nebo speciálním znakem. Dost často se v textu objevují ceny jako například 123,- Kč. To není úplně špatně, ale jde o nadbytečný zápis. A to, co přebývá, je čárka a spojovník, případně pomlčka. Je to způsob, který se používá ve finančnictví, aby bylo naprosto jasné, že se jedná o celou částku a nikde nepřebývá žádný zatoulaný halíř. U ceny proto bohatě stačí napsat číslo a zkratku měny a bude jasné, jak hluboko má čtenář zalovit v peněžence.
Správný zápis značek se může zdát jako přežitek, protože stejně plno lidí neví, v čem je zakopaný pes. Ale právě znalost takových detailů tvoří rozdíl mezi průměrným a dobrým textem, mezi jazykovým amatérem a gramatickým profíkem. A jestli jste dočetli až sem, jsem si jistá, že chcete patřit do té druhé skupiny. 🙂